Co je to vlastně psychologie
Jaká je pro dítě největší přípustná délka vyučovací hodiny? Jak dlouho se dokáže soustředit? Pamatuje si nejvíce informací ze začátku, z prostředka nebo z konce hodiny? Nebo na tom nezáleží? ...
Jaké podmínky vytvořit zaměstnancům, aby pracovali co neefektivněji? Je pro ně nejdůležitější mzda nebo jsou ve hře i jiné faktory? Ovlivňuje jejich výkon úroveň hluku a osvětlení? ...
Proč se často chováme jinak o samotě a jinak mezi lidmi? Co způsobuje, že někteří lidé jsou snadno ovlivnitelní ostatními? Má v této souvislosti význam zajímat se o jejich výchovu v dětství? ...
Na tyto a nekonečnou řadu dalších otázek se snaží nalézt kvalifikované odpovědi věda zvaná psychologie. Mnoho lidí (nepsychologů) se považuje za "vcelku dobré psychology", přičemž s větším či menším úspěchem praktikují tzv. laickou psychologii - zejména v hledání příčin chování druhých lidí. Z vlastní zkušenosti víme, že tyto odhady bývají člověk od člověka značně rozdílné. Psychologie usiluje o nalezení odpovědí spolehlivých, objektivních a co nejobecnějších, které lze dále prakticky využívat.
Každá věda má předmět svého studia - tedy vymezení toho, čím se zabývá. Jak je naznačeno v nadpisu, psychologie zkoumá psychiku coby jeden z projevů života, ale přestože definovat psychologii jako vědu o psychice není chybné, intuitivně cítíme, že to není ani dostačující.
O to, co je a není obsahem psychiky, se na poli vědy svedlo v minulosti mnoho bojů, a nutno přiznat, že ani dnes nepanuje v této záležitosti úplná shoda. Psychologie je věda neobyčejně vnitřně strukturovaná. V současnosti převažuje názor, že základními dimenzemi psychiky jsou jevy prožívání a chování.
Prožívání označuje vnitřní psychické procesy, chování pak pozorovatelné vnější projevy. Jinak řečeno, chování je projevem prožívání. V prožívání přijímáme informace, vyhodnocujeme je a na základě toho rozhodneme o nejvhodnějším způsobu reagování. To se prakticky realizuje v chování, které může mít podobu nějakého jednání, slovní reakce, ale i nečinnosti.
Příkladně při přecházení silnice - zjišťujeme situaci nalevo a napravo - zprava přijíždí auto - odhadujeme, zda stihneme bezpečně přejít - rozhodneme se, že ano (až potud probíhá vše v našem prožívání) - a přejdeme (chování). Pokud bychom se rozhodli počkat, naše chování by mělo povahu čekání - nečinnosti.
Psychologii tedy lze v hrubých rysech definovat jako vědu o psychice, jejímiž základními dimenzemi jsou jevy prožívání a chování.